BÝT ČI NEBÝT INTERIM MANAŽEREM

Nedávno jsem se na jedné konferenci potkala s bývalým kolegou, říkejme mu třeba Erik, který pracuje na vysoké manažerské pozici v nadnárodní korporátní společnosti. Po krátké debatě o tom, kdo co momentálně dělá a čím se zabývá, přišel z jeho strany dotaz: „ Hele, Zuzko, a co si myslíš o interim managementu? Jaké jsou tvoje zkušenosti s touto formou spolupráce? Dostal jsem v poslední době pár takových zajímavých nabídek a vážné přemýšlím o tom, že opustím korporátní svět a začnu předávat svoje zkušenosti jinak a jinde, třeba formou práce interim manažera. Cítím totiž, že už jsem dosáhl pomyslného vrcholu svojí profesní kariéry manažera a mám potřebu jít někam dál a jinak. “. Hlavou mi v té chvíli proběhla spousta důležitých informací, které bych mu měla říct, aby věděl, co tento krok a samotný výkon interim manažera znamená. Jen jsem přemýšlela, z jakého konce to vzít, abych náhodou na něco nezapomněla.

Srovnala jsem si rychle myšlenky ve vlastní hlavě a přišla s návrhem udělat z jeho reálné nabídky na pozici interim manažera, modelový příklad.  Na co je třeba se zaměřit, nad čím přemýšlet a co neopomenout, případně se vyvarovat chyb, před tím, než takovou nabídku přijme. Souhlasil a náš rozhovor na téma: BÝT či NEBÝT INTERIM MANAŽEREM mohl začít.

Chtěla jsem Erika na začátek podpořit tím, že u nás je cca 1 tisíc kvalitních interim manažerů oproti cca 20 tisícům uváděných v Nizozemsku, kde interim management v 70. – 80. letech minulého století vznikl.

Erik, překvapen těmi počty interim manažerů fungujících u nás, zajásal, že je tady reálná šance stát se kvalitním „létajícím manažerem“ (tak se interim manažerům často říká), pokud to vezme za správný konec a vybuduje si tak renomé odborníka a profesionála v tomto oboru.

Hurá do praxe

Vrhli jsme se na modelovou situaci, ať Erik ví, jaké kroky na té cestě Interim manažera udělat.

Protože je Erik v tuto chvíli zaměstnán na hlavní pracovní poměr s dvouměsíční výpovědní dobou, je dobré si na začátku otevřeně říct, jaké jsou Erikovi možnosti „naskočit“ do vlaku jménem interim management. Jsou v podstatě dvě. První, že se se stávajícím zaměstnavatelem domluví na výpovědi dohodou, tedy v termínu kratším než dva měsíce a bude tak poměrně rychle k dispozici pro zajímavý interim projekt, protože v mnoha projektech se jedná o nástup v rychlém sledu řádu dní, maximálně týdne. Anebo druhá možnost je, se po dobu výpovědi připravovat a selektovat z možných nabídek na trhu, a případně se již domluvit na spolupráci na zcela konkrétním projektu, u kterého je zřejmé, že bude aktuální až po ukončení Erikovi zkušební doby, a využít tak času k přípravě, zjišťování detailů, utváření vztahů a vazeb s klíčovými lidmi u klienta.

V současné době jsou Erikovi nabídky jasné obsahem a i časovým rámcem potřebného nástupu. U některých nabídek, o kterých se mnou Erik mluvil, se jedná o rychlé „vykrytí“ pracovní pozice, která se uvolnila buď předem neplánovaným odchodem manažera, nebo nečekanými vážnými zdravotními problémy manažera vyžadujícími dlouhodobé léčení. V těchto případech se jedná o tzv. substituční interim management, jehož trvání je obvykle 3 – 6 měsíců, který je ale pro Erika, s ohledem na jeho stále trvající hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou, málo reálný.

Další nabídky z oblasti interim, které za Erikem přichází, jsou pozice, jejichž základním úkolem je provést rychlou a zásadní změnu ve vedení či fungování společnosti v relativně krátkém časovém období, většinou maximálně do 6 měsíců s tím, že je nutné převzít vedení menších či středně velkých společností a buď je „vyvést“ z krize nebo transformovat na jiný způsob řízení. Tyto nabídky, ve kterých se jedná o tzv. změnový (krizový) interim management, Erika nechávaly chladným. Jak sám říká: „….krizí, rychlých změn a transformací jsem si užil v korporátním světě na celý svůj další život dostatek, takže děkuji, ale NECHCI“.

Daleko více zaujaly Erika nabídky pozic projektového manažera v automobilovém průmyslu s cílem vést konkrétní projekt pro daného zákazníka od začátku až do jeho zavedení do výroby s nástupem za cca 2 měsíce a na dobu trvání 12 -14 měsíců, tady se tedy jedná o tzv. projektový interim management. Tedy časově zcela jasně omezený projekt, s reportováním evropskému vedení společnosti s tím, že po ukončení projektu takto pozice zcela zaniká.  Erik má tedy v tomto případě dostatek času na přípravu přechodu do nové etapy svého profesního života, pokud by se rozhodl nabídku přijmout.

Definovaným předpokladem pro tuto pozici je výborná komunikační znalost anglického jazyka, prokazatelné zkušenosti s vedením projektů v automobilovém průmyslu, schopnost vést náročná jednání s klientem na vysoké profesionální úrovni a perfektně zvládnuté organizační schopnosti.

Jak se ukazuje, tak první krok na Erikově cestě k interim manažerovi můžeme považovat za zvládnutý. Erik je zkušený profesionál v oblasti projektového managementu s několika úspěšně zavedenými projekty na svém kontě. V korporátní sféře automobilového průmyslu působí jako zkušený leader více jak 18 let. Má zkušenosti také s vlastním podnikáním, což považuji za nespornou výhodu pro schopnost zvládnout nepředvídatelné situace, kterých je v interim managementu celá řada. Tyto zkušenosti mu umožňují přinést zdravý nadhled a nezávislý pohled člověka, který přichází z venku.

Druhým krokem v rozhodování u každého projektu je pro Erika jasně dané období spolupráce. V případě Erikových nabídek se jedná o rozmezí 6 – 12 měsíců a to formou plného pracovního úvazku každý den v místě výkonu práce.

Třetím krokem jsou přesně a zcela jasně vydefinované cíle projektu, resp. toho, co se od Erika očekává a jaký je měřitelný výsledek jeho práce. Erik musí mít ve smlouvě o spolupráci jasně pojmenované kompetence a odpovědnosti, včetně formy reportování výsledků a jejich kontroly.

Čtvrtým krokem je znát svoji cenu na poli interim managementu. U nás se denní sazby u interim manažerů pohybují v rozmezí od 10 do 30 tisíc Kč/den podle zkušeností manažera, náročnosti projektu a nutné odborné báze pro zvládnutí pozice. Je třeba také zvážit cestovní náklady, případné náklady na strávený čas v zahraničí, pokud si to práce vyžaduje. Mnozí interim manažeři zahrnují tyto náklady do celkové denní sazby.

Pátým a posledním krokem je smluvní vztah mezi Erikem a zadavatelem projektu. Erik má několik možností pro uzavření smluvního vztahu. Může své služby poskytovat jako zaměstnanec a to buď přímo se zadavatelem projektu (v tomto případě konkrétní výrobní společností) nebo nepřímo jako zaměstnanec personálně poradenské společnosti. A nebo má možnost spolupracovat v režimu samostatně podnikající fyzické osoby na bázi smlouvy o spolupráci s oběma uvedenými subjekty. Smlouvu je potřeba detailně prostudovat, případně požádat právní poradnu. Erikovi jsem doporučila také uzavřít pojištění odpovědnosti za způsobené škody.

Erik má základní kroky modelové situace za sebou a já se ptám: „Jak to vidíš teď? Půjdeš po cestě profesionála v interim managementu?“ Odpověděl: „ANO a děkuji“.

Přeji Erikovi začít s úsměvem, rychle se zorientovat v problematice neznámého prostředí a získat důvěru klíčových zaměstnanců firmy, protože to považuji za možná nejpodstatnější pro úspěšné zvládnutí mise interim manažera. Ať se daří.

Autor: Zuzana Reiserová, majitelka společnosti Kompetenz People s.r.o.